Máme tady podzim a s ním i nevyhnutelný splín. Člověk by nejradši zůstal zakutaný ve vyhřátém lůžku a nevěděl o světě. V úplně nejlepším případě by se mu líbila hollywoodsky romantická představa o dni stráveném v objetí úžasného chlapa na měkké hřející kožešině v přítmí plápolajícího ohně v krbu. No, nemám ani krb, ani kožešinu, a s tím chlapem to taky není žádná sláva. Takže mi většinou nezbude nic jiného než vstát a nějak se s tím srovnat. Zápasit je většinou zbytečné Byly doby, kdy jsem se svým splínem dlouho a víceméně beznadějně zápasila. Taky co se budeme povídat, všichni se občas rádi litujeme. Jenže já se nechtěla litovat, chtěla jsem být co nejdříve funkční a v…