-
Máte doma zajíčka?
Máte doma zajíčka? Tím nemyslím toho chlupatého s velkýma ušima. Mám na mysli mladšího partnera. Osobně termín “zajíček” upřímně nesnáším, ale velká část společnosti to prostě stále tak bere. Spojení staršího muže a mladší ženy bylo vždycky normální, společnost jej docela v pohodě respektovala. Spojení opačné, tedy starší ženy a mladšího muže už tak běžné nebylo a ve společnosti nebylo moc přijímáno. Spíš naopak. Situace se v mnohém změnila, vztah starší ženy s mladším mužem je stále častější. Znám několik žen či mužů, kteří v takovém vztahu žijí a mnozí již mnoho let. Nedávno jsem ale přemýšlela o tom, proč tomu tak je. Jak to mají chlapi a jak ženy, co je k takovému svazku…
-
Krásné a štíhlé nohy – hned teď!
Která z nás by nechtěla mít krásné a štíhlé nohy, dlouhé až do nebes… 🙂 Ne ke každé z nás ale byla příroda v tomto ohledu štědrá a tak si musíme prostě pomoct jinak. Víte, jak docílit toho, že to bude vypadat, že máte krásné a štíhlé nohy? Když pomineme cvičení a úpravu jídelníčku, můžeme si pomoci pár optickými triky. Jak jinak si vysvětlit obrovskou oblibu krásných bot na vysokých podpatcích, ve kterých sice nohy vypadají skvostně, ale o pohodlí v převážné většině případů nemůže být ani řeč? Boty na podpatcích prostě prodlouží siluetu, to víme všechny. Sice se nejedná čistě jen o optický klam, protože na vysokých podpatcích je…
-
Osedlejte si koníčka
Osedlejte si koníčka… nebo rovnou koně. To myslím obrazně i doslovně. Lidský život potřebuje opěrné body. Jsou to rodina a přátelé, práce a patří sem i různé koníčky a jiné volnočasové aktivity. Když máte nějakého koníčka, nemůže se vám stát, že se nudíte, máte něco. co vám v životě pomůže najít smysl. Koníčky můžou být různé, a můžou to být třeba právě ti koně. Koníčkem nemyslím zrovna sledování „Růžovky“ v televizi nebo drbací kroužek se sousedkama. I když ten má pro spoustu žen taky smysl a naplnění. Koníčkem myslím spíš něco tvůrčího, akčního, něco, co vás nutí se něco naučit, někam se posouvat. Co by to mělo být? Je jedno,…
-
Pomoc! Je mi 30! 40! 50! – 8 omylů o stárnutí
Také podléháte panice při pomyšlení na zběsile rychle rostoucí číslovku vašeho věku? Říkáte si.. Pomoc! Je mi 30! 40! 50! Někdo panikaří už ve třiceti, někdo v padesáti a někdo nikdy. Přiznám se, že mně se to nikdy nestávalo. Když mi mělo být 15 a měla jsem dostat občanku, říkala jsem si „tak a teď to bude jiné“ …a ono se nic nestalo. Podobně jsem to cítila v 18. Zase se nic nestalo, žádná změna, nic. Tak jo, mohla jsem si dát pivo. Ale to je tak asi všechno. A tak jsem to přestala řešit. Dokonce jsem tomu někdy předbíhala, kdy jsem si říkala „ty jo, už je mi 40“…
-
Něco málo o vysokých podpatcích
Snad v žádných jiných botách nevypadá ženská noha půvabněji než v botách na vysokém podpatku. Alespoň jeden pár bot s podpatkem má nejspíš skoro každá z nás. Ale víte, kdy a kde se vůbec podpatky v historii objevily? Zkusme si říct něco málo o vysokých podpatcích a jejich historii… Pár zajímavostí První podpatky byly vytvořeny v 16.století jako zarážky do třmenů na pánských jezdeckých botách. Jejich smyslem bylo pozvednout nositele, umožnit jim impozantně pózovat a natahovat nohy tak, že se jim působivě vyboulily svaly na lýtkách. V 18.století nosily podpatky už i ženy u dvora, podpatky tak doslova pozvedaly obě pohlaví nad obyčejné masy a poskytovaly záruku jejich sociálního postavení. V době francouzské…
-
Jde na vás splín? Nebraňte se mu.
Máme tady podzim a s ním i nevyhnutelný splín. Člověk by nejradši zůstal zakutaný ve vyhřátém lůžku a nevěděl o světě. V úplně nejlepším případě by se mu líbila hollywoodsky romantická představa o dni stráveném v objetí úžasného chlapa na měkké hřející kožešině v přítmí plápolajícího ohně v krbu. No, nemám ani krb, ani kožešinu, a s tím chlapem to taky není žádná sláva. Takže mi většinou nezbude nic jiného než vstát a nějak se s tím srovnat. Zápasit je většinou zbytečné Byly doby, kdy jsem se svým splínem dlouho a víceméně beznadějně zápasila. Taky co se budeme povídat, všichni se občas rádi litujeme. Jenže já se nechtěla litovat, chtěla jsem být co nejdříve funkční a v…
-
Jak vybírat pohodlné boty
Všichni známe bolesti a únavu nohou , puchýře, mozoly a otoky, které nám způsobují špatně padnoucí boty. Právě proto bychom měli výběru bot věnovat patřičnou pozornost. Samozřejmě, že chceme, aby byly stylové a elegantní, ale měly by být také pohodlné a trvanlivé. Nevím, jak vy, ale já mám v botníku několik párů bot, na které bych mohla pověsit cedulku “téměř nenošené”, i když už je vlastním několik let. Protože byly prostě tááák nááádhernéé a já je musela mít. Takže jednou v roce se odhodlám a obuji je, večer se pak vrátím s rozedřenýma nohama a opět je na další rok uložím do skříně 😀 Dnes už takové boty nekoupím. Víte…
-
Jak nakupovat v sekáči
Taky milujete, když je něco za výhodnou cenu a pak se vám doma vrší tuny věcí? Nebo pro jistotu do second-handu ani nechodíte, protože si tam neumíte vybrat? Nebo prostě nevíte, jak nakupovat v sekáči. Jsou lidé, co by si na sebe nic ze second-handu nevzali. Ale není třeba se bát. Věci jsou čisté, vyprané a často téměř nenošené. A pak jsou lidé, jejichž šatník je tvořen z velké části oblečením ze sekáče a každý obdivuje jejich styl a kde že tu parádní věc koupili. Nakupovat v second-handu má jednu neskonalou výhodu. Mimo to, že výrazně ušetříte, budete mít v šatníku kousky, které nevlastní nikdo další široko daleko. Budete výjimeční.…
-
Jak na mozoly na nohou přírodní metodou
Snad každý z nás někdy v životě pocítil, jak nepříjemné a bolestivé mohou být různé otlaky a mozoly na nohou. Vznikají v horní vrstvě epidermis a bývají způsobeny tvrdými a nepohodlnými botami a velice často také botami novými, které ještě nejsou rozchozené. Abychom se těmto problémům co nejvíce vyhnuli, měli bychom dávat pozor již při nákupu. · Vybírejme boty kvalitní a co nejvíce pohodlné, ideálně z přírodní usně · Boty zkoušíme obě, pravou i levou a snažíme se v nich co nejvíce projít v obchodě ještě před nákupem, ať zjistíme, jestli tlačí nebo někde dřou apod. · Musí mít přesný rozměr. Někdy nestačí znát jen správnou velikost. Různé firmy různě číslují a různé boty mají různý…
-
Boty jako umění aneb Manolo Blahnik v Praze
O tom, že pár bot nemusí být jen spotřebním užitkovým zbožím, ale i svébytným uměleckým dílem se můžeme přesvědčit na právě probíhající výstavě The Art of Shoes, která je retrospektivou již 45 let trvající umělecké tvorby ikony krásných bot, Manolo Blahnika v Praze. Jméno, které netřeba představovat žádnému milovníku bot, fanouškům seriálu Sex ve městě obzvlášť. Dá se říct, že pojal boty jako umění a lásku k designu. Jeho tvorba vyznačující se skvělým řemeslným zpracováním, hravostí, smyslností, ale hlavně nebývalou kreativitou, v níž se mísí vlivy architektury, umění, botaniky, literatury, filmografie, 18. století, Itálie, Ruska, Španělska a mnoha dalších kulturních, etnických a společenských podnětů a vlivů, uchvátila řadu žen po…
-
Znáte flow?
Česky by se dalo říct „proudění“ či “plynutí”, ale nějak ten náš výraz příliš dobře nevystihuje stav, který to obnáší. Znáte tu situaci, když děláte něco, co vás baví, těší a najednou vám to odsýpá, jde to od ruky, až úplně zapomenete na čas. Natolik se pohroužíte do dané činnosti, že se zdá, že okolní svět úplně přestal existovat. Znají to všichni umělci, řemeslníci a vůbec tvůrčí lidé a vlastně každý z nás. Potom znáte flow. Je to velmi příjemný až euforický pocit. Dokonalé ztělesnění bytí v přítomném okamžiku. Můžeme ho využít i u praktických činností A fajn je, že ho můžete uplatnit i v běžných činnostech v domácnosti či činnostech, která…
-
Dejme si šlofíka
Dáváte si občas “dvacet”? Dáváte si šlofíka? Pokud ne, tak možná děláte chybu. Když jsem měla děti ještě malé, stávalo se mi, že jsem byla tak unavená, že jsem skoro na oči neviděla. Manžel mi říkával „tak si běž lehnout, dej si šlofíka“. Což mi samozřejmě přišlo nereálné, nevhodné, to se přece nedělá. Ani nevím, jestli bych si pak připadala neschopná, nebo mi to připomínalo mou babičku v dětství, která si pravidelně po obědě chodila „dát dvacet“. Tělo si řekne, kdy si potřebuje odpočinout Ale jednou jsem to nevydržela a řekla si „tak co, pro jednou se svět nezboří“. A on se samozřejmě nezbořil. Ani ten můj, ani manželův, ani…
-
Věříte na boží mlýny?
Říká se, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Další podobné rčení, méně známé, je že “pánbůh peče oplatky, ale nerozdává je teplé.” Obě pojednávají o jakési boží spravedlnosti, kdy na každého jednou dojde. Všichni věřící se samozřejmě můžou utěšovat představou posledního soudu nebo karmy, ti ostatní doufají, že se to těm lidem prostě nějak vrátí, optimálně co nejdříve 😀 . Včetně mě. Máte chuť na pomstu? Pokaždé, když mi někdo něco provedl, měla jsem v prvotním záchvatu vzteku chuť dotyčnému či dotyčné „zakroutit krkem“. Navíc když jsem viděla, jak jsou tihle lidé naprosto v pohodě, bez jakýchkoliv výčitek svědomí či pocitů viny. Ale protože jako čarodějky věřím tomu, že…
-
Pozitivní myšlení – je to klišé?
Je pozitivní myšlení jen klišé? Stále se o něm mluví, docela už to leze i na nervy. Obzvlášť těm, kteří s tím optimismem trochu bojují. Lidé jsou různí, nejen že se říká, ale je to tak. Obvykle se dělí na pesimisty, optimisty a realisty. Pesimisté o sobě s oblibou tvrdí, že jsou realisté. Možná je to jen můj dojem, ale mám pocit, že určitý negativní postoj a věčné stěžování si je jakýsi český národní sport. Buď je moc horko nebo málo horko, buď moc prší nebo málo prší, v zimě moc zima, moře je moc slané, štve nás manžel/ka, děti, soused/ka, šéf v práci a vůbec všechno stojí za prd. No jo, většinou…
-
Padesát tváří ženy
Všude se to dnes hemží různými poradci a kouči, a to i v oblasti módy. Jaký máte nosit styl, když jste křehká romantička, energická sportovkyně nebo elegantní dáma. Ale je to opravdu tak? Opravdu jsme jen to jediné? Jedna jediná žena v jedné? Nebo má žena tváří deset, dvacet nebo víc? Padesát tváří ženy neznamená, že jsme rozpolcená osobnost, ale s nadsázkou to vše, co v sobě každá z nás obsahuje. Kolik tváří má jedna žena? Jednou mi jeden člověk řekl: „Ty jsi ztělesněním ženy.“ Já se tak příliš necítila, tak na něj koukám a říkám: „A jako v čem?“ A on: „ Jsi pokaždé jiná.“ Tenkrát jsem si uvědomila, že…