-
Boty jako umění aneb Manolo Blahnik v Praze
O tom, že pár bot nemusí být jen spotřebním užitkovým zbožím, ale i svébytným uměleckým dílem se můžeme přesvědčit na právě probíhající výstavě The Art of Shoes, která je retrospektivou již 45 let trvající umělecké tvorby ikony krásných bot, Manolo Blahnika v Praze. Jméno, které netřeba představovat žádnému milovníku bot, fanouškům seriálu Sex ve městě obzvlášť. Dá se říct, že pojal boty jako umění a lásku k designu. Jeho tvorba vyznačující se skvělým řemeslným zpracováním, hravostí, smyslností, ale hlavně nebývalou kreativitou, v níž se mísí vlivy architektury, umění, botaniky, literatury, filmografie, 18. století, Itálie, Ruska, Španělska a mnoha dalších kulturních, etnických a společenských podnětů a vlivů, uchvátila řadu žen po…
-
Znáte flow?
Česky by se dalo říct „proudění“ či “plynutí”, ale nějak ten náš výraz příliš dobře nevystihuje stav, který to obnáší. Znáte tu situaci, když děláte něco, co vás baví, těší a najednou vám to odsýpá, jde to od ruky, až úplně zapomenete na čas. Natolik se pohroužíte do dané činnosti, že se zdá, že okolní svět úplně přestal existovat. Znají to všichni umělci, řemeslníci a vůbec tvůrčí lidé a vlastně každý z nás. Potom znáte flow. Je to velmi příjemný až euforický pocit. Dokonalé ztělesnění bytí v přítomném okamžiku. Můžeme ho využít i u praktických činností A fajn je, že ho můžete uplatnit i v běžných činnostech v domácnosti či činnostech, která…
-
Dejme si šlofíka
Dáváte si občas “dvacet”? Dáváte si šlofíka? Pokud ne, tak možná děláte chybu. Když jsem měla děti ještě malé, stávalo se mi, že jsem byla tak unavená, že jsem skoro na oči neviděla. Manžel mi říkával „tak si běž lehnout, dej si šlofíka“. Což mi samozřejmě přišlo nereálné, nevhodné, to se přece nedělá. Ani nevím, jestli bych si pak připadala neschopná, nebo mi to připomínalo mou babičku v dětství, která si pravidelně po obědě chodila „dát dvacet“. Tělo si řekne, kdy si potřebuje odpočinout Ale jednou jsem to nevydržela a řekla si „tak co, pro jednou se svět nezboří“. A on se samozřejmě nezbořil. Ani ten můj, ani manželův, ani…
-
Věříte na boží mlýny?
Říká se, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Další podobné rčení, méně známé, je že “pánbůh peče oplatky, ale nerozdává je teplé.” Obě pojednávají o jakési boží spravedlnosti, kdy na každého jednou dojde. Všichni věřící se samozřejmě můžou utěšovat představou posledního soudu nebo karmy, ti ostatní doufají, že se to těm lidem prostě nějak vrátí, optimálně co nejdříve 😀 . Včetně mě. Máte chuť na pomstu? Pokaždé, když mi někdo něco provedl, měla jsem v prvotním záchvatu vzteku chuť dotyčnému či dotyčné „zakroutit krkem“. Navíc když jsem viděla, jak jsou tihle lidé naprosto v pohodě, bez jakýchkoliv výčitek svědomí či pocitů viny. Ale protože jako čarodějky věřím tomu, že…
-
Pozitivní myšlení – je to klišé?
Je pozitivní myšlení jen klišé? Stále se o něm mluví, docela už to leze i na nervy. Obzvlášť těm, kteří s tím optimismem trochu bojují. Lidé jsou různí, nejen že se říká, ale je to tak. Obvykle se dělí na pesimisty, optimisty a realisty. Pesimisté o sobě s oblibou tvrdí, že jsou realisté. Možná je to jen můj dojem, ale mám pocit, že určitý negativní postoj a věčné stěžování si je jakýsi český národní sport. Buď je moc horko nebo málo horko, buď moc prší nebo málo prší, v zimě moc zima, moře je moc slané, štve nás manžel/ka, děti, soused/ka, šéf v práci a vůbec všechno stojí za prd. No jo, většinou…
-
Padesát tváří ženy
Všude se to dnes hemží různými poradci a kouči, a to i v oblasti módy. Jaký máte nosit styl, když jste křehká romantička, energická sportovkyně nebo elegantní dáma. Ale je to opravdu tak? Opravdu jsme jen to jediné? Jedna jediná žena v jedné? Nebo má žena tváří deset, dvacet nebo víc? Padesát tváří ženy neznamená, že jsme rozpolcená osobnost, ale s nadsázkou to vše, co v sobě každá z nás obsahuje. Kolik tváří má jedna žena? Jednou mi jeden člověk řekl: „Ty jsi ztělesněním ženy.“ Já se tak příliš necítila, tak na něj koukám a říkám: „A jako v čem?“ A on: „ Jsi pokaždé jiná.“ Tenkrát jsem si uvědomila, že…
-
Zakažme pohádky a romantické filmy
… a přijel udatný princ na bílém koni a zachránil princeznu a žili šťastně až do smrti. A zazvonil zvonec a pohádky je konec. A doma místo udatného prince pupkatý, věčně nespokojený prudič, místo obletované a zachraňované princezny uštvaná vyčerpaná herka, která má všeho plné zuby. A zazvonil zvonec a pohádky je konec. Zakažme proto pohádky a romantické filmy! Všichni milujeme pohádky Ne, vážně, skoro každá z nás vyrostla na takových pohádkách a žila celá léta v představě, že se jednou objeví urostlý šarmantní muž, který nás bude obdivovat, opečovávat a milovat až do skonání věků. A i když už odrostly dětským pohádkám, tuhle představu v nich dál podporují všemožné romantické filmy a…
-
Jak začít s cvičením
Řeklo by se – „prostě začít“. No jo, ale aby to stejně rychle a jednoduše neskončilo… To určitě známe všichni. Novoroční předsevzetí, hubnutí do plavek apod. A za pár měsíců je všechno při starém. Nemám to jinak. Intenzivní tělesný pohyb či hodiny tělocviku ve mně vždy vzbuzovaly přinejmenším nechuť. A vtipné poznámky při mých neobratných pokusech udělat výmyk na hrazdě ve stylu „s tím tvým těžkým zadkem to asi nepůjde!“ tomu pravda, moc nepomohly. A tak jsem v průběhu mnoha let vyzkoušela leccos, ale výsledek byl vždycky stejný – nějak to prostě vyšumělo, přestalo mě to bavit, nebyl čas atd. Výmluva se vždycky najde. Ale upřímně, prostě mě to nebavilo.…
-
Dva mí nejlepší přátelé – moje tělo a moje duše
Stres, přepracovanost, deprese, nemoci, syndrom vyhoření, … to vše známe z našich životů. Ale musí tomu tak být? Měli to tak i naši předci v minulých stoletích? Asi ne. Ale nedělejme si iluze, oni zas měli jiné věci, které už zase dnes tak moc nemáme my. Každodenní tlak je obrovský Řešíme obrovský každodenní tlak na výkonnost, vzhled, dokonalost. Jsme bombardováni přemírou podnětů, které ani nestíháme vnímat a už vůbec ne do hloubky vstřebat. Všechno chceme a chceme to hned, včera bylo pozdě. Hádejte, co to s námi udělá? Jak dlouho to naše tělo a duše vydrží? Je to jako s pružinou. Nemůžete ji natahovat do nekonečna. Jednou pružit přestane. Nebo se rovnou přetrhne. Jak…
-
O radosti, životě, módě a životním stylu
Blog pro ženy, které jsou už krapet životem otřískané a přesto nebo právě proto si dokázaly udržet nadhled, radost ze života a jsou stále duchem mladé. Nebo se o to alespoň snaží. Radost ze života, pohodu, nadhled a svěžest si můžeme uchovat po celý život, záleží jen na nás. Ale jak si udržet nadhled, radost ze života a duševní mládí? Kdo jsem Jsem úplně normální ženská. I když občas vlastně docela nenormální. Rozpuk mládí už mám dávno za sebou a taky všechny možné životní peripetie. Trvalo mi roky, než jsem se některé věci naučila, s některými záležitostmi vyrovnala a našla pohodový život. A o tom by měly být tyhle stránky. To,…